Wargaming se už léta cítí ve svém vlastním ekosystému relativně pohodlně. World of Tanks už dávno našel vzorec, který funguje dodnes, a pyšní se obrovskou komunitou a vysoce rozpoznatelnou identitou. Právě proto je překvapivé, že World of Tanks: HEAT není tradičním pokračováním ani jednoduchou vizuální evolucí, ale spíše agresivním pokusem dostat franšízu do sféry moderních hrdinských stříleček. A ano, srovnání s Overwatch, Apex Legends nebo dokonce některými nedávnými režimy Call of Duty se objevují prakticky od první minuty.
Na papíře se ta myšlenka může zdát podivná. Tanky se speciálními schopnostmi, postavy s definovanými rolemi, rychlejší zápasy a mnohem arkádovější přístup než v klasickém World of Tanks. Zajímavé je, že to funguje mnohem lépe, než se zdálo, když to bylo oznámeno.
Nejedná se o revoluci v žánru, ani o další soutěžní fenomén, ale o překvapivě solidní experiment, kterému se daří najít rozumnou rovnováhu mezi přístupností, podívanou a taktickou hloubkou.
Změna kurzu
První dojem, který HEAT vyvolává, je, že Wargaming dokonale pochopil jeden z hlavních problémů s přilákáním nových hráčů. Původní World of Tanks zůstává fascinující hrou pro ty, kteří se dostanou do jejího rytmu, ale je také pomalá, náročná a nepřátelská k nováčkům.
Zápasy jsou kratší, mapy jsou navrženy tak, aby generovaly neustálé střety, a celkové tempo mnohem více připomíná moderní střílečku než simulátor boje lehkých obrněných vozidel. Prostoje prakticky neexistují a na obrazovce se neustále něco děje.
To neznamená, že strategie zmizela. Řízení pozic, používání hedgingu a pochopení, kdy tlačit nebo stáhnout, zůstává důležité. Rozdíl je v tom, že nyní se vše děje mnohem rychlejším tempem.
Výsledkem je mnohem bezprostřednější a velkolepější hra, i když zároveň ztrácí část osobnosti, která dělala tradiční World of Tanks výjimečným.
Různí agenti, někteří lepší, někteří horší
Největší novinkou jsou agenti. Každý z nich patří ke specifické roli a má jedinečné schopnosti, které výrazně mění hratelnost. K dispozici jsou obranné profily, specialisté na poškození a možnosti zaměřené spíše na podporu nebo kontrolu oblasti.
Dobrou zprávou je, že tyto schopnosti se nezdají být jen povrchovou vrstvou umístěnou na tankech.
Během zápasů vytvářejí zajímavé situace, vynucují koordinaci týmů a dodávají taktický rozměr, který původní World of Tanks nikdy neměl. Některá střetnutí nakonec působí jako směs obrněné války a futuristické hrdinské střílečky, což na papíře znělo směšně, ale v praxi dává dokonalý smysl.
Méně pozitivním aspektem je, že mezi postavami stále existují zjevné nerovnováhy. Někteří agenti mají až příliš všestranné nástroje, zatímco jiní se pro skutečnou efektivitu mnohem více spoléhají na složení týmu.
Technická solidnost
Wargaming vyvinul projekt na novém, proprietárním technologickém základě, což je patrné zejména na plynulosti akce a celkové vizuální kvalitě. Prostředí je mnohem detailnější, efekty ničení jsou velkolepé a exploze vyjadřují pocit tíže, který dokonale odpovídá typu boje, který hra nabízí.
Tanky zůstávají skutečnými hvězdami a jsou zrekonstruovány s vynikající úrovní detailů. I když si umělecký styl dovolí trochu futurističtějších svobod, nikdy neztratíte pocit z pilotování obrovských a nebezpečných strojů.
Navíc se výkon zdá být docela stabilní i během těch nejchaotičtějších střetnutí, což je obzvláště důležité u titulu, kde po obrazovce neustále létají projektily, schopnosti a exploze. Není to grafický zázrak, který by předefinoval generaci, ale je to vizuálně propracovaný produkt.
Je to pořád jen tanková hra
Mnoho spin-offů selhává, protože se příliš snaží napodobovat současné trendy a nakonec ztrácejí svou vlastní identitu. Wargaming toto riziko podstoupil, ale naštěstí nepřekročil hranici.
Pod všemi speciálními schopnostmi zůstává vrstva boje založená na brnění, pozicích a čtení terénu, která přímo navazuje na původní sérii.
- Dopady mají stále váhu.
- Špatné pokrytí znamená špatné výsledky.
- Odhalování se nepřichází v úvahu.
Stále je ve výstavbě.
HEAT stále působí do jisté míry jako rozpracovaná hra v množství dostupného obsahu. Hra se spouští s osmi operátory, patnácti vozidly, několika kompetitivními režimy a hrstkou poměrně rozmanitých map. Na papíře to není špatné, zvláště když se jedná o nově vydaný free-to-play titul.
Celková struktura je zábavná na mnoho hodin, ale stále nedosahuje úrovně rozmanitosti, kterou nabízejí jiní zavedení konkurenti v žánru. Je jasné, že Wargaming sází na model neustálého růstu prostřednictvím sezón a aktualizací, takže se tento problém pravděpodobně časem zmenší.
Dalším aspektem, který stojí za to sledovat s jistou opatrností, je ekonomický model. Wargaming hovoří o filozofii „zdarma k výhře“ založené především na kosmetických předmětech, volitelném postupu a bitevních pasech. Na papíře to zní rozumně a během prvních několika hodin se neobjevují žádné zvlášť alarmující signály, ale hry jako služba často odhalí své skutečné záměry až několik měsíců po vydání.
Závěrečné stanovisko
World of Tanks: HEAT měl všechny předpoklady k tomu, aby se stal jedním z těch podivných experimentů, o které si nikdo nepřál a které po pár měsících zmizí. Překvapivé je, že se Wargamingu podařilo vybudovat něco mnohem zajímavějšího, než se očekávalo.
Směs hrdinské střílečky a obrněného boje funguje. Zápasy jsou rychlé, systém agentů dodává hře skutečnou rozmanitost a technické aspekty jsou velmi solidní. Zároveň však stále existují určité zjevné nevyváženosti, určitý nedostatek obsahu a určité neznámé ohledně budoucí monetizace.
Nedosahuje hloubky klasického World of Tanks, ani neredefinuje žánr multiplayeru, ale ani se o to nesnaží. Jeho cílem je nabídnout rychlejší, dostupnější a efektnější verzi tankového boje a v tomto ohledu se mu docela daří.